3. - 4. 4. 1999

Stejně jako před rokem jedeme na chalupu ke strýci do vesničky Lhota u Skutče. O loňských Velikonocích se nám nepodařilo projít celou oblast Toulovcových maštalí, proto do nich opět míříme. Tentokrát na jeden celodenní výlet. Druhý den věnujeme návštěvě zříceniny hradu Košumberka nad obcí Luže.

 

 

V pátek odpoledne tedy nastupujeme do vlaku směřujícímu do Chocně, odkud nás bere autem můj otec, který je na chalupě už dva dny.

Na druhý den vyrážíme z vesničky Zderaz po žluté turistické značce do lesů. Přecházíme po lávce Prosečský potok a na chvíli se zastavujeme na skalisku Na Kozinci. Je odsud omezený výhled díky borovicovému lesu. Hned za skaliskem začíná krátká soutěska v jejímž středu se choulí malé dřevěné obydlí. V okolních pískovcových skalách jsou vyryty tajemné lidské tváře. Vycházíme ze soutěsky znova na žlutou značku, která poté vede Čertovou brázdou až k obci Bor. Tady se napojujeme na trasu loňské túry. Dnes máme více času, proto detailně prozkoumáváme Dudychovu jeskyni. Je to úzký 30 metrový komín s vytesanými schody a nahoře s malou jeskyňkou. Pokračujeme dále po červené značce v údolí Karálky až ke skautskému táboru a odtud po žluté údolím Vranického potoka kolem skalního útvaru Velryba. Nejzajímavější v této části Toulovcových Maštalí je Voletínská studánka. Z pískovcového podloží vyvěrá pod tlakem pramen a ten výří vodu ve studánce jako by vařila. Dno studánky je pokryto jemným pískem vyvrženým z útrob hory. Blížila se doba oběda, zastavujeme se na osamělé skále Hrad a na její části 14 metrové Lodi vybalujeme řízky od maminky. Kousek od nás z jednoho ze tří kaňonů Městských Maštalí stoupá hustý dým. Patrně lesní dělníci pálí další odřezky. Všimli jsme si při, cestě údolím, že tu lesáci čistí les a trošku neuváženě zakládají u každého pařezu oheň. Jdeme to raději zkontrolovat. Dobíháme k původci dýmu nad údolím. Několik lidí už tu hasí hořící trávu a keře. Společnými silami obkopáváme oheň aby se dál nerozšiřoval a hasíme poslední plameny. Jeden ze spoluhasících už zavolal lesáky. Kteří si to asi po půl hodině přihasily. Poděkovali nám a mi mohli jít dál. Ještěže se nám požár podařil zlikvidovat v samém zárodku, jinak by asi napáchal na lesním porostu rozsáhlé škody. Další naše cesta vede do amfiteátru Toulovcových Maštalí. Tentokrát je s Alenkou procházíme úplně celé a pořizujeme dokumentační foto. Sestupujeme do Vranického údolí a lezeme do protějšího kopce. Závěrem procházíme dalšími pískovcovými skalními útvary a na křižovatce Za borkama sestupujeme kaňonem do Karálek a zpět do Boru. Máme dost času, tak se rozhodujeme pokračovat ke Kolumbovu vejci. Po zdolání špičky vejce vylézáme ještě na Kazatelnu. Dnes je tady provoz. Tři dospělí a mají kolem sebe asi dvanáct děcek. Asi to bude nějaký učitel nebo skautský vedoucí, protože jim vysvětluje rozdíl mezi okolními borovicemi. Tak se dozvídáme něco borovici vejmutovce dovezené k nám z východního pobřeží Severní Ameriky, o borovici lesní a o kleči. Sestupujeme podél meandrů Prosečského potoka do Kupadel a odtud po cestě zpět do Zderazu.

V Neděli jsme si udělali malou vycházku ke zřícenině hradu Košumberka. Byl bohužel zavřený, ale my jsme se nedali odradit a jsme přelezli hradby. Strhli jsme tím i ostatní návštěvníky, takže dnes bylo na hradě přelidněno. Z hradní věže je za dobré viditelnosti vidět přes celou Polabskou nížinu na Pardubice a někdy až na Kuňětickou horu. Hrad si jako své hnízdiště vybralo pár poštolek, které svými akrobatickými kousky bavily přihlížející. Já jsem se pokoušel jejich vzdušné kotrmelce vyfotit. No nevím jestli to vyjde. Nazpět jsme to vzali přes les do Lhoty u Skutče a odtud stačilo jen sválet sudy a byli jsme doma.

WESELKA

Zpět